Odpověď pana Mondona Vedailhaie
Addis Abeba, 14 červen 1906
Panu Nisanu Davidoviči, karaimskému rabínovi.
Vážený rabíne!
Plukovník Leontěv mě ráčil, během své druhé cesty po Abisinii, pověřit doručením Vašeho zajímavého dopisu náboženským představitelům Vašich etiopských souvěrců, které jste jim adresovali.
Nejsem si jistý, zda budu schopen dostatečně odpovědět na všechny Vaše otázky.
Budu muset z mnoha důvodů nechat přeložit Váš dopis do jazyka ge’ez, který je v současné době náboženským jazykem, jak Izraelitů tak i abisinských křesťanů, nebo do amharského jazyka, který je nejrozšířenějším jazykem v Etiopském císařství.
Židovská náboženská obec je v Etiopii v současné době značně izolovaná a pouze výjimečně žijí Židé mezi křesťany, každý jednotlivec si chrání svojí víru a neexistuje žádné pronásledování.
Úplně jiné to bylo v době císařů Tewodrose a Johanise, kteří spatřovali v náboženské různorodosti překážku k politickému sjednocení země. Nutno říci, že ze všech jinověrců byli Falašové neboli etiopští Izraelité nejméně pronásledováni.
Ještě než se mi naskytne možnost předat Váš dopis uznávaným představitelům náboženské obce Izraelitů v té formě, která jim bude srozumitelná, bych chtěl udělat laskavost svému skvělému příteli panu Leontěvovi, a poskytnout Vám některé informace, které by Vás mohli zajímat. Je pravdou, že ze všech pozůstatků starobylého židovského lidu, jsou Falašové neboli Kara nejvíce blízcí karaimům.
Po důkladném zvážení mám v úmyslu Vám na základě poznatků, které jsem získal, odpovědět na některé dotazy, které adresujete Vašim etiopským souvěrcům.
Počátek (původ) židovstva v Etiopii
Starobylá etiopská legenda spojuje císařskou dynastii s Šalamounem. Meakeda, královna ze Sáby, o které se zmiňuje Bible, aniž by zmínila její jméno, měla podle tradice, syna s králem Šalamounem. Tento syn, Menelik I, byl vychován na dvoře izraelského krále k židovské víře a byl v jeruzalémském Chrámu pomazán na krále Etiopie. Když vstoupil v doprovodu Azarji syna velekněze Cadoka do království Aksumského, které mu přidělila jeho matka, přinesl sebou kopii Zákona, kterou umístil v aksumském chrámu.
Potomci Azarji, kteří přijali křesťanství, zastávají do dnešní doby úřad Nebrita neboli hlavy aksumském církve.
Menelika I a Azarju doprovázela družina Izraelitů včetně znalců zákona Mojžíšova, kteří byli jmenování do funkce soudců v různých etiopských provinciích.
Je historicky dokázáno, že izraelitské osídlení je velmi starobylé, a nastalo z největší pravděpodobností v době dobytí židovského království Titem, a že značná část Etiopie, zvláště pak horní vrstvy obyvatel vyznávali do přijmutí křesťanství židovskou víru.
Křesťanství v Etiopii se liší od ostatních křesťanských směrů specifickými zvyky, které byly převzaty od levitů a které ostatní křesťané odmítají. Například: obřízka, svěcení soboty, předpisy spojené s masem jsou dodržovány křesťany stejně jako Vašimi souvěrci.
Když křesťanství začalo pronikat do Etiopie, narazilo na velký odpor ze strany některých znalců židovské víry, a lze předpokládat, že s této době je potřeba hledat počátek oddělení Falašů.
Falašové věří v etiopskou legendu o královně ze Sáby, která tvrdí, že královna ze Sáby podnikla cestu na velmi velkém a krásném bílém velbloudovi, a že jí doprovázela dcera Hirama, krále Týru (viz. Žalm 45), pod jehož ochranou královna ze Sáby uskutečnila svojí cestu.
Falašové
Na základě dostupných informací není možné podat podrobnou historickou zprávu o Falaších. Lze předpokládat, že po úporném boji proti pronikání křesťanství, si založili vlastní království, jehož hlavním městem Simien, a které i přes mnoho změn existovalo dlouhou dobu.
Nastala i doba, kdy židovský odpor byl tak silný, že dokázal svrhnout Šalamounovskou dynastii. Jedna královna Semienu, která se jmenovala Ester, vyhnala všechna knížata královského rodu, kromě jednoho, který se mohl ukrýt v Šewa (etiopská provincie). Toto posílení judaismu ale netrvalo dlouho. Po dvou nebo třech stoletích se království dostalo pod nadvládu křesťanského rodu Zage a k moci se opět vrátil Šalamounovská dynastie. Království Falašů sice přetrvalo, ale stalo se vazalem a muselo platit daně.
Říká se, že král Falašů se vždy jmenoval Gideon a královna Judita.
Králové Falašů neustále válčili s křesťanskými knížaty Etiopie.
Současná situace
Perzekuce císařů Tewodrose a Johanise značně snížila počet Falašů, velikost komunity lze jen těžko odhadnout. Mají stále místa, na kterých se ukrývají, ta nazývají po abisinsku Hagara maskaj.
Tři taková místa jsou v částech Dafatša Kidana-Mariam, Abarra-Giorgis a Abba Ivostatiwos.
Největší obce se nachází v severních provinciích Abisinie, Tzahadě, Volku, Dambii a v Kwaru.
V Šewě je pouze několik dělníků a císařských úředníků.
Jeden francouzský učenec J. Halevi udělal několik výzkumů týkajících těchto kmenů a vydal dokonce sborník jejich modliteb. Mnozí z nich hovoří specifickým nářečím, které se podobá arabštině, většina ale umí amharsky. Podle informací, které jsem získal má jejich hlavní duchovní vůdce sídlo v Tzahadě, v severní Etiopii (Tugře).
Odpovědi na předložené otázky
Přidávám odpovědi na většinu Vámi položených otázek:
1 Etiopští Izraelité sami sebe označují jako Karan. Označení Falaš znamená vyhnanci či exulanti.
2 Nemají žádnou představu, čím se liší od jiných židů.
3 a 4 Považují se, jak jsem se již zmínil, za potomky Izraelitů.
5 Nevyznávají nic kromě zákona Mojžíšova.
6 a 7 Je možné, že někde v Abisinii žijí cizí židé, ale ty já neznám, a mezi nimi a Falaši nebude v současné době z největší pravděpodobností žádný vztah.
8 Falašové podstupují obřízku, slaví Pesach jako památku na východ Lidu Izraele z Egypta a světí i Sobotu.
9 O svátku Týdnů nemám dostatek informací.
10 Pod oděvem nosí jakousi lněnou košili s modrým lemem, která má, jak mi řekli, připomínat přechod přes Rudé moře. Tato košile nemá třásně.
11
12 Letopočet stanovují od stvoření světa, ale jak se zdá, zvláštním etiopským způsobem.
13 Vyznávají zákon Mojžíšův i proroky, tedy obecně Bibli. Užívají stejnou Bibli jako etiopští křesťané. Bible je v jazyce ge’ez, který je náboženským jazykem, není tedy v hebrejštině, ten neovládají.
14 Kromě Bible mají ještě modlitby v rodném jazyce. Jejich učenci se označují jako rabi nebo rabíni.
15 Modlí se v synagogách, kterým říkají mekurab. Stejně jako ostatní Etiopci nazývají Šalamounův Chrám jako Bieta Makdaš.
16 Mají koheny i levity (levavian). V Tzagaře žije jejich velekněz Lika Kaganat.
17 Dodržují všechny biblické půsty, zdrženlivost, rituální očistu, oběti apod.
18
19 Nemají žádné knihy napsané hebrejsky, jak jsem se již zmínil, všechny jejich posvátné knihy jsou napsány jazykem ge’ez. Chtěl bych ještě dodat, že mezi nimi a křesťany nikdy nevznikly spory ohledně biblického textu. Obecně jak podle falašské, tak i podle křesťanské tradice je jejich nejstarší (apokryfní) kniha Henoch.
20 Užívají písmo jazyka ge’ez.
21 Etiopští židé se většinou živí manuální prací – pracují jako tesaři, zedníci, hrnčíři apod.
V některých provinciích existují náboženské obce mužů a žen, žijících v klášterech (odděleně). Abisinci tvrdí, že v určité dny se obě pohlaví setkají a dojde k pohlavnímu styku v temnotě. Ověřit toto tvrzení se mi nepodařilo.
O výchovu dětí se starají rabíni.
K výše napsanému je potřeba dodat, že etiopští židé neznají ani Talmud, ani Targumy ani Mišnu ani Kabalu. Jejich víra je založená pouze na tom, co Vy označujete jako Torat Moše.
V očekávání lepšího, zde jsou informace, které jsem získal od abisinských mudrců.
Tyto informace předávám panu Leontěvovi, toto téma je ale natolik zajímavé, že mě nutí získat ještě další informace, a budu šťasten doručit Vám výsledky mého pátrání.
Přijměte, pane rabíne důkaz mé plné úcty a respektu.
S. Mondon Vedailhai