Jdi na obsah Jdi na menu
 


PURIM - Anna Semjonovna Baldži (1969)

Jak probíhala oslava svátku Purim - vzpomínky Jevpatorijské karaimky Anny Semjonovny Baldži  - zaznamenáno v roce 1969

Purim nelze považovat za jarní svátek, neboť ho obvykle slavíme v únoru nebo v březnu.
Slavíme ho na počest osvobození našeho lidu.
Je to svátek veselý.
K tomuto svátku se připravovaly z lístového těsta různé druhy pirohů.
Například: ořechové, kišmišové *, ze sušených švestek, cizrnové, či takzvané katečyk; co to jsou katečyk?
Katečyk jsou pirohy kruhového tvaru připravené z lískového těsta, plněné drobenkou.
Večer o Purimu jdou všichni do kenasy, kde byly k zakoupení tenké svíčky; ty si karaimové nosili domů, kde je zapálili a (při zapálených svíčkách) zpívali.
A čekalo se na příchod Ahavat
אהבת. **
Do karaimských domů přicházeli mladé dívky a chlapci, zpívali zde písně věnované svátku, a přáli zdraví a pohodu.
Všude bylo plno radosti, smíchu, veselí a legrace.
V případě, že se v domě držel smutek, písně se nezpívaly, místo toho se četl Zecher
זֵכֶר.
Během svátku probíhala peněžní sbírka, jejíž výtěžek byl určen buď na věno nevěsty pocházející z chudé rodiny nebo na jiný charitativní účel, nebo se peníze rozdaly chudým, nebo byly použity na vyřešení něčeho velmi akutního.
První i druhý den Purimu provázelo neutichající veselí.
Během těchto dnů bylo zvykem, že malí chlapci jezdili na konících, kterých se během svátku soustředilo (v oblastech s karaimským obyvatelstvem) velké množství.
Jejich majitelé totiž věděli, že karaimové slaví svátek Purim, a tak koníky přiváděli na k tomuto účelu vyhrazená místa.
Veselí trvalo 2 dni.
O svátku věděli i hudebníci, kteří ve skupinách obcházeli karaimská obydlí, ve kterých hráli lidové písně k poslechu i tanci.
Pro karaimské děti byl Purim hned dvojitým svátkem, nejenom že všude bylo plno dobrot, ale přicházející hosté je obdarovávali dárky a penězi.
Během svátku se hrála a zpívala následující píseň (na melodii polské hymny):

* Kišmiš - je odrůda vinné révy s drobnými plody bez pecek; název má původ v jazyce farsí کشمش; Kişmiş [kišmiš] - v turkických jazycích rozinka, která se dělá z těchto odrůd révy  - jednalo se tedy o rozinkové pirohy - poznámka překladatele

** Zřejmě vzniklo zkrácením hebrejského výrazu אהבת הזולת - poznámka překladatele

1.

Hleďte přátelé, přišli jsme k Vám
Sdělit, že tento čas,
Jenž je dnem velké záchrany
Svou září rozjasnil nás
.

Refrén:

Blahopřejeme karaimům k tomuto
Radostnému, překrásnému dni,
K příchodu Purimu,
Zdravíme je pirožky a připíjíme vínem
.

2.

Nechť veselí se starci, děti,
Nechť veselí se všechen lid,
Náš Otec v tuto chvíli
Svou září osvítil celý náš rod
.

Refrén:

Blahopřejeme karaimům k tomuto
Radostnému, překrásnému dni,
K příchodu Purimu,
Zdravíme je pirožky a připíjíme vínem
.

3.

Nechť Vás nikdy nezastihne
Drazí hosté nouze,
Nechť Vaší radost nikdy nepřeruší
Žal, trápení a hoře
.

Věstník Duchovní rady karaimských náboženských organizací Ukrajiny, Číslo 3 (12), Jevpatorie, 2012.